Kolem práce interiérových designérů koluje stále velké množství mýtů a mylných dojmů, někdy i konkrétních zcestných informací. Zřejmě je to důsledkem neznalosti této profese a pomalu odbourávané nedůvěře lidí ke službě, o které mají pocit, že je zbytečná. Naším úkolem, když už toto povolání zastupujeme, je i provést vůči svému okolí určitou osvětu. A tak se snažím i já bořit mýty a přinášet nové, pravdivější informace o tom, co naše práce ve skutečnosti obnáší a co Vám, jako našim klientům, mohu nabídnout. Na čtyři + jeden nejčastější mýty o práci interiérového designéra a jejich realitu se se mnou můžete právě teď podívat.

.

V jednom ze svých již zveřejněných článků jsem se tématiky, na kterou se dnes chci podívat trochu blížeji, už dotkla. V článku Proč nejsou služby interiérového designéra zdarma jsem ale naťukla jen jeden, byť možná ten nejpodstatnější, mýtus, který o práci interiérového designéra koluje. Pojďme si k těm 4(5) nejčastěji slýchaným řici něco více:

.

MÝTUS 1 – KDYŽ POTŘEBUJI SVŮJ BYT/DŮM VYBAVIT CO NEJLEVNĚJI, NEBUDU JEŠTĚ KE VŠEMU PLATIT ZA CIZÍ POMOC

Mýtus ala Služby interiérového designéra jsou příliš drahé a to se neslučuje s mou vidinou levného vybavení interiéru. Je to asi ten nejzásadnější a nejrozšířenější mýtus, který o práci interiérového designéra koluje světem a šíří se jako mor. Proč? Protože zní na první dobrou logicky. Jenže… Stačí se nad tím trochu zamyslet a prohlédnout hloubš do podstaty těchto myšlenek. Nebo se možná stačí podívat jen trochu do budoucnosti. Když si nyní koupím to nejlevnější, co v obchodě seženu… 1) Jak dlouho to vydrží? 2) Jak dlouho s tím budu spokojen/á? 3) Jak moc si takových věcí budu vážit? 4) Bude se mi to vůbec líbit a budu se v prostoru bez ladu a skladu cítit někdy vůbec dobře?

Jistěže, nelze popřít, že existují lidé neodborníci, kteří mají cit pro barevné kombinace, mají estetické cítění nebo vyhraněný vkus, kterého se drží a prakticky i svépomocí nemohou šlápnout vedle. Nicméně, interiéroví designéři tu nejsou jen pro lidi, kteří tyto schopnosti v menší či větší míře postrádají. Interiérový designér v první řadě pomáhá s řešením dispozice prostoru, což je věc, kterou si ani esteticky založení lidé mnohdy neuvědomují nebo s níž si nedokáží poradit tak dobře. Dále existují lidé, kteří jsou zvyklí hromadit věci nebo vybavení často obměňovat, protože s různými náladami a etapami života se jim výrazně mění vkus a potřeby. Paradoxem je, že tito lidé hromadí velké množství co možná nejlevnějších věcí, protože vědí, že se sezónními výstřelky nebudou dlouho spokojeni. Jaký je výsledek? Že v konečném důsledku jsou za doplňky, nábytek a další a další věci ochotni a schopni zaplatit mnohem více peněz, než kolik by dali za interiérového designéra a koncepčně harmonický a příjemný nadčasový interiér, ve kterém by se jim dobře žilo po dlouhou dobu.

K vyvrácení mýtu č. 1 ale nemusí docházet jen na základě porovnání hodnoty pomoci interiérového designéra, která je na první pohled skrytá a vyplatí se zejména z dlouhodobého pohledu udržitelnosti daného interiéru. To, co stejně výrazně vyvrací mýtus o předraženosti a zbytečnosti interiérových designérů, je fakt, že interiérový designér je právě ten odborník, který by se pokud možno měl umět vypořádat s jakýmkoliv trochu reálným rozpočtem. A to znamená i tu skutečnost, že je schopen navrhnout interiér, který v co nejvyšší možné kvalitě, bude vycházet na co nejméně peněz. Kdo z Vás si na tento nelehký úkol troufne sám?

Interiérový designér nemá za úkol vysát z Vás veškeré Vaše úspory. Naopak. Podstatou práce interiérového designéra je Vám peníze tak jako tak ušetřit. Otázkou jen zůstává, zda preferujete šetření z krátkodobého nebo dlouhodobého hlediska.

.

MÝTUS 2 – DESIGNÉR JE SLUŽBA PRO URČITOU TŘÍDU LIDÍ, NE PRO BĚŽNÉHO SMRTELNÍKA

Tento mýtus úzce souvisí s předešlou domněnkou. Lidé mají nevím proč zažité, že interiérový design je drahý luxus. V dnešní době, kdy ceny za jakékoliv zboží a služby jsou téměř ve všech oborech na srovnatelné výši, se o nějakém předražení služeb designérů snad ani nedá hovořit. Z vlastní zkušenosti vím, že většina z nás ceny dokonce posazuje níže, než kolik doopravdy strávíme nad návrhem času. Jen proto, abychom co nejvíce vyhověli našim klientům a jejich možnostem, když sami děláme práci, která nás baví a naplňuje. Nejsme žádní boháči, stejně jako většina populace. Žít z ceny jednoho nebo dvou návrhů měsíčně, které se reálně dají stihnout, také není nejrůžovější, když se podíváte na naše ceny.

Lidé ale často takto globálně nepřemýšlejí. Zajímá je jen ta částka, kterou to bude stát je. Ano, leckomu se proto mohou zdát služby interiérového designéra předražené nebo zkrátka jen vysoké. Ale v tu chvíli je třeba si uvědomit, co všechno a hlavně kolik našeho času získáváte s odměnou toho, že vy ten čas ve Vašem životě ušetříte. Takže se zeptám, je pro vás důležitější Váš čas a nebo peníze?

Ten dojem toho, že jsme tu jen pro bohaté klienty pramení vlastně z jedné jediné životní pravdy: Bohatí lidé si často najímají jiné lidi, aby pro ně udělali to v čem jsou nejlepší. Protože bohatí lidé vědí, že utrácejí své peníze za to nejlepší, co v životě mohou mít, aniž by sami pro nedokonalý výsledek plýtvali vlastním časem, který takto mohou alespoň ušetřit pro činnosti, v nichž jsou nejlepší oni sami, anebo pro čas strávený s blízkými, jež je tím nejcennějším, co na světě vůbec můžeme zažívat.

Pokud jste pochopili podstatu tohoto sdělení, tak Vám v tuto chvíli musí dojít, že vlastně nejde o nic jiného než o docela moudrou myšlenku. Že to vlastně celé vůbec není o bohatství a o tom, kdo bohatý je a kdo není, kdo si interiérového designéra může a nemůže dovolit. Protože – služby interiérového designéra si může dovolit každý (zase tak drazí nejsme). Spíše je to celé o tom, jak moudře lidé umějí nakládat se svým časem a jakou má pro ně hodnotu, a jakou hodnotu pro ně na druhou stranu mají peníze jako takové.

Takže vlastně i docela nemajetný člověk, pokud má pro něj něco větší hodnotu než peníze, může rád investovat finance do služeb odborníka, který mu dokáže nabídnout cennější výstupní hodnotu, než jakou by daný člověk byl schopen vyprodukovat sám (krásný, harmonický, příjemný, snový interiér), navíc s odměnou ušetřeného vlastního času.

Vždyť se přeci odnepaměti říkávalo: „Peníze budou, my nebudem.“ A tak se Vás ptám nyní, není to s námi designéry nakonec vždycky férový, ba dokonce pro klienta výhodný obchod?

.

MÝTUS 3 – INTERIÉROVÝ DESIGNÉR NAVRHUJE INTERIÉR DLE SEBE

Třetí mýtus sice již opouští tu nejcitlivější lidskou sféru, přesto se osobností klientů dotýká velmi výrazně. Mnozí lidé mají totiž pocit nebo představu, že když si objednají služby bytového designéra, tak jim designér zhodnotí rozměry a dispozici místnosti, vyslechne si nějaké základní potřeby klientů a pak jim nakreslí nějakou vlastní představu a klienti mu pak jen zaplatí za něco, co se jim možná ani nakonec nelíbí.

Tak takhle to opravdu NECHODÍ. Interiérový designér samozřejmě vnáší do svých návrhů určitou svou subvenci, protože je odborníkem v daném oboru a zřejmě problematice rozumí více než běžný klient. Koneckonců kvůli některým osobním postojům, tzv. základním kamenům a hodnotám, si toho kterého designéra před zahájením spolupráce vybíráte. Tak, aby Vám byl sympatický, příjemný a měl podobné představy, jako jsou ty Vaše. Nicméně, tím Vaše propojenost s Vaším designérem rozhodně nekončí a nemá končit. Celá práce bytových designérů stojí a padá na klientovi. Na jeho představách, potřebách, na jeho komunikaci a otevřenosti. Každý správný designér si je vědom toho, že nenavrhuje interiér pro sebe, ale pro svého klienta. Musí se do něj umět vcítit, napojit se na něj a výsledek v konečném důsledku musí být minimálně stejně uspokojující pro klienta jako pro designéra. Ba pro klienta by snad měl být uspokojivější! Kvalitní interiérový designér nikdy nezapomíná na to, že v daném interiéru nebude žít on a jeho názory a pravidla, ale klient a jeho potřeby a jeho vnímání světa.

.

MÝTUS 4 – INTERIÉROVÝ DESIGNÉR JE STEJNÁ NEBO PODŘADNĚJŠÍ PRÁCE NEŽ ARCHITEKT

Velmi často vystudovaní bytoví architekti nabízejí svým klientům i práci interiérového designéra, která je však mnohdy na první pohled poznat (že interiér nenavrhoval designér ale achitekt). Protože architekti povětšinou přistupují k interiérovému designu stejně jako k architektuře – poněkud stroze a hlavně dle pravidel, dle jednotnosti komponentů. Jenže interiérový design je zkrátka trochu o něčem jiném než architektura. Samozřejmě nelze házet všechny architekty do jednoho pytle, nicméně je třeba podotknout, že se zpravidla jedná o dvě rozlišná povolání, která spolu sice úzce souvisejí, avšak výrazné rozdíly lze i mezi nimi spozorovat a nedá se říci, že by jedno bylo podřadnější než to druhé. Jsou zkrátka JINÁ.

Je pravda, že kdysi dávno práci interiérového designéra prováděli výhradně architekti, ale to jen proto, že samostatná profese interiérového designéra ještě neexistovala a nebylo nikoho povolanějšího, kdo by do zařizování těch krásných architektonických domů měl co mluvit. Dnes však je třeba, abychom alespoň v základním povědomí tyto dvě profese od sebe oddělili, protože když dva dělají totéž, není to totéž.

Zatímco bytový architekt je vystudovaný inženýr, který rozumí stavebním procesům a navrhování staveb jako takových, interiérový designér je takovým řekla bych „větším umělcem“. V interiérovém designu sice také existují normy, jimiž je vhodné se nějakým způsobem řídit, nicméně v interiérovém designérství je třeba disponovat větší mírou tvořivosti. Už to není jen o zdech, oknech, dveřích a příčkách (schválně trochu přeháním), ale je to o celkovém konceptu, o barvách, o náladě, o materiálech, o vnímání a o atmosféře. Interiérový designér musí mít hlavně cit pro kombinace, pro krásu, pro estetiku. A k tomu prakticky vůbec nepotřebuje technické vzdělání, nepočítaje nějaké dispoziční problematiky, zatímco architektura se bez technického vzdělání dělat vůbec nedá, zatímco bez estetického cítění ano. (Strohý) architekt Vám zpravidla navrhne obývací pokoj – vloží Vám do něj sedací soupravu, křeslo, komodu, lampu, centrální svítidlo, televizi, konferenční stolek a koberec. Tečka, hotovo. Bytový designér udělá po technické stránce to samé, a navíc do celého prostoru vloží energii, atmosféru, náladu, barevnost, živost, hravost, pocity……

.

MÝTUS 5 – EXISTUJE JEN NĚKOLIK MÝTŮ, KTERÉ LZE SNADNO POPSAT A DEFINOVAT

Na závěr bych chtěla zmínit mýtus, který možná neplyne ani tak z přesvědčení klientů nebo široké veřejnosti jako takové, ale spíše z mínění bytových designérů. Než jsem začala psát tento článek, našla jsem na webu několik článků mých kolegů, kteří vyjmenovávají podobně jako já výše mýty o interiérovém designu a nějakým způsobem se k nim vyjadřují, aby je pokud možno všechny vyvrátili. Ačkoliv jsem vlastně udělala totéž, je třeba si uvědomit, že neexistuje žádný ucelený seznam mýtů o čemkoliv, který by se dal jedním článkem plně rozebrat. Ani já jsem neobsáhla zdaleka všechny. Existuje tolik názorů na interiérový design, kolik je lidí na světě.

Svůj článek o mýtech kolem interiérového designu jsem ale chtěla koncipovat především jako vyjádření k nejčastějším a nejdůležitějším z mého pohledu mylným názorům, o nichž jsem ve své kariéře já osobně slyšela. Měla jsem potřebu se alespoň ve zkratce k některým z nich vyjádřit, popřípadě je osobitě vyvrátit, neboť je pro mě velice důležité, aby mí (i potenciální) klienti, kteří můj blog čtou, věděli, jaké postoje a názory zastávám já osobně a co ode mě jakožto interiérové designérky mohou očekávat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *